1. taxon
vědecký název

Dionaea muscipula Soland. Ex Ellis

1.1.             český název

a (další názvy)

mucholapka podivná

1.2. vědecká synonyma

Dionaea corymbosa Raf., Dionaea sensitiva Salisb., Dionaea sessiliflora Raf., Dionaea uniflora Raf., Drosera sessiliflora Raf.

1.3. čeleď

Droseraceae Salisb. – rosnatkovité

1.4. taxonomické

kategorie

variety - ano
kultivary - ano
formy - ano

1.5. zařazení v syst. taxonu

2. životní forma

Kryptofyt: vytrvalá rostlina

2.1. původ

USA - Jižní Karolína

2.2. lokalizace původu

2.3. biotop

zamokřené  úseky slatinišť

3. komerční údaje

jednotka množství: 1 kus  / rostlina v květináči

3.1. katalogové číslo

20 22 044 01

3.2. typ

vlhkomilná masožravá rostlina

4. vlastnosti

kvetoucí vytrvalá masožravá rostlina

4.1. náročnost

nenáročná

4.2. požadavky

slunné venkovní či interiérové stanoviště, hojná zálivka dešťovou vodou, při pěstování v květináči stále voda v podmisce

4.3. vzrůst

cca 5 cm

4.4. okrasná

celkovým vzrůstem, tvarem a variabilní barvou listů se za

4.5.zajímavosti

Mucholapka je v substrátu ukotvena pomocí nemnoha černých tenkých kořenů, které vyrůstají ze ztlustlého cibulovitého útvaru uloženého mělce pod povrchem. „Cibule" je sestavena se zduřelých bází listových řapíků a napomáhá dioneím přezimovat, přestát příležitostné vyschnutí naleziště nebo přežít požár vegetace v letním období. Na jaře mucholapka vyhání vysoký stvol s velkými (1,5 cm) bílými květy. Po opylení v zelených tobolkách uzrává množství drobných černých semen. Listy mucholapek vyrůstají v přízemní růžici a jsou bud' položené na zemi nebo vysunuté do prostoru. Jsou složeny z křídlatě se rozšiřujícího řapíku a již zmíněné pasti. Velikost a šířka řapíku se v průběhu roku mění - v době nedostatku kořisti (podzim, zima) je vyvinut maximálně tak, aby byla jeho asimilační plocha co nejvíce využita. Pasti jsou v té době malé a nepříliš funkční. V době největší hojnosti hmyzu je tomu právě naopak a zúžený řapík slouží hlavně jako nosič „sklopky".
Past je vlastně přeměněná čepel listu a připomíná rozevřenou škebli -je složena ze dvou „čelistí" oválného tvaru, jež jsou k sobě přiloženy podél centrálního nervu listové čepele a svírají úhel asi 45°. Okraje „čelistí" obsahují nektarové žlázy pro lákání kořisti a po obvodu jsou vyzbrojeny tuhými špičatými výrůstky, které po sklapnutí pasti vytvoří jakousi klec zabraňující úniku hmyzu. Velmi důležité jsou tři citlivé ohebné chlupy, které se nacházejí na vnitřní hladké červené ploše obou polovin pasti. Fungují jako signalizační zařízení pro vlastní spuštění „klece". Jakmile totiž hmyz vstoupí dovnitř nástrahy a opakovaně ohne některý ze šesti chlupů, past spustí. Sevření čelistí neprobíhá v místě centrálního nervu, ale je způsobeno změnou prohnutí polovin čepele z konvexního do konkávního tvaru. Primární „sklapnutí" čelistí je za optimálních podmínek (mladé listy při teplotách nad 30 °C) dokončeno za méně než 0,5 sekundy! Bylo zjištěno, že v momentě kontaktu hmyzu se spouštěcím chlupem probíhají čepelí určité elektrické vzruchy. Pro sevření pasti je nutné, aby se hmyz dotkl jedné nebo více „spouští" opakovaně nejméně dvakrát v intervalu 2 až 20 sekund. Příroda se tímto důmyslným vylepšením brání proti zbytečnému sklápění pastí dešťovými kapkami! (nebo jinými neživými a tedy nepohyblivými předměty - pozn. Z.P.) Přes vysokou úroveň dnešní fyziologie, elektronové mikroskopie a dalších vědních oborů se nepodařilo odhalit vlastní mechanismus sevření čelistí, a tak zatím nikdo nedokáže uspokojivě vysvětlit, jak může rostlina reagovat na vnější podnět tak razantně a s takovou rychlostí. Po prudkém sevření obou polovin „sklopce" jejich svíravý pohyb pomalu pokračuje dál a rostlina nejprve chemickými receptory zjišťuje, zda ulovila kořist. Pokud ano, okraje pasti hermeticky přilnou k sobě a dovnitř je napuštěna trávicí šťáva. Vstřebávání živin probíhá pomocí vstřebávacích žláz na vnitřním povrchu čepele asi 7 až 10 dní. Pak se past znovu otevírá a je připravena k „lovu". Častým spouštěním se pasti opotřebovávají a po dvojím - trojím „použití" jsou již nefunkční a odumírají. Zbytečně sklaplý list „pozná" svůj omyl do dvou dnů a znovu se rozevře. Taktéž sklapnutí naprázdno past opotřebovává a po asi 10 spuštěních čepel odumírá.
Ještě doplním, že latinské rodové jméno je odvozeno od řecké bohyně lovu, kterou je Dione (česky Diana).

5. pěstování

zálivka v létě velmi vydatná, květináče by měly stát neustále ve vysokém vodním sloupci v podpisce a zimě udržovat v podmisce jen trochu vody při dně

5.1. stanoviště

slunné, vlhké, prostor mezi dvojitými okny nebo běžný okenní parapet, skleníky, vhodné letnění na balkonech

5.2. osvětlení

maximálně slunné

5.3. teplota

18 °C - 28 °C s tím, že výkyvy nad 30 °C při kvalitně zamokřeném substrátu snáší dobře

5.4. substrát

kyselý a prostý živin - přírodní vláknitá rašelina smíšená s perlitem nebo křemičitým hrubozrnným pískem (cca 3:1)

5.5. přesazování

5.6. výsev

5.7. přezimování

6. botanický popis

vytrvalá vyšší dvouděložná masožravá bylina s přízemní listovou růžicí

6.1. listy / barva / tvar / velikost / popis listů

Listy: 

6.2. květenství / barva / doba květu / popis

Květy

6.3. plod / semena

6.4. kořeny

6. 5. reprodukce

vegetativně - dělením oddenkových odnoží

generativně - semeny

7. revize

březen 2019