1. vědecký název 

Paramecium caudatum Ehrenberg, 1838

2. český / slovenský název 

trepka velká /

3. vědecká synonyma

4. čeleď 

Parameciidae Dujardin, 1840 – trepkovití

5. zařazení
v syst. taxonu

http://files.chemie5.webnode.cz/200000004-8b6768d596/SYST-Paramecium%20caudatum.pdf

6. životní forma

nálevník

7. původ 

kosmopolitní  

8. biotop

organicky znečištěné vody

9. katalogové číslo 

30 39 171 01 

10. komerční typ

násada živého krmiva 

11. jednotka množství 

čistá laboratorní násada trepky velké / PE láhev 1500 ml 

12. náročnost

nenáročná

13. použití

jako ideální krmivo pro nejmenší rybí potěr v prvních dnech života a larvy terarijních živočichů – výhodná náhrada žábronožky

14. vlastnosti 

trepka velká obsahuje plnohodnotné látky poskytující dokonalou výživu pro akvarijní a terarijní živočichy, také slouží jakobioindikátor organického znečištění vody a je největší z rodu trepek pozorovatelná i pouhým okem, má asymetrický tvar připomínající botu,který se rozšiřuje směrem k zadní části, což jí přineslo svůj český rodový název, její buňka je jedna z nejsložitějších v přírodě a slouží jako modelový organismus nejenom pro výuku biologie na školách, ale i pro výzkum epigenetiky, funkce bičíků nebo procesu endosymbiózy

15. velikost

0,17–0,35 mm

16. způsob použití

krmiva

trepku z kultivačního roztoku oddělujeme pro zkrmování pomocí velmi husté tkaniny, použitelné jako síto, další možností je oddělování pomocí nálevky a filtračního papíru  

17. chov

nálevníka chováme ve více různě velkých nádobách v množství podle spotřeby potravy chovaných živočichů, pravidelně doplňujeme odebranou vodu za čistou a zároveň přikrmujeme

18. požadavky

19. osvětlení

není nutné

20. teplota při chovu 

20°C – 28°C

21. substrát

22. potrava 

baktérie, v domácím chovu trepku umístíme v nádobách či v lahvích s kvalitní odstátou vodou a krmíme ji kapkou čistého vaječného žloutku rozmíchaném se špetkou chloridu sodného, dalším vhodným krmivem je pekařské droždí

23. reprodukce

trepky mají pohlavní i nepohlavní rozmnožování, většinou však nepohlavní, jedinec vyroste na dospělém jednici a po čase se oddělí, toto se nazývá se konjugace, jedinci splynou buněčnými ústy, malé jádro (mikronucleus) prodělá redukční dělení, velké jádro (makronucleus) se rozpadá, z malého jádra vznikají dělením 4 jádra, 3 z nich zanikají a čtvrté se haploidně rozdělí na 2, jádra v buňkách splynou v synkarion, konjuganti se rozestoupí, následují 3 za sebou jdoucí jaderná dělení, výsledkem konjugace je vznik 8-mi trepek

24. revize 

září 2015