Kov …………………………………… stříbro (Ag)

Hmotnost ……………………………. neurčená

Průměr ………………………………. 23 mm

Antoninián (latinsky antoninianus) je název římské stříbrné mince ražené ve 3. století n. l.

Ražbu antoniniánů zavedl roku 215 císař Caracalla (jehož vladařské jméno znělo Marcus Aurelius Severus Antoninus) a jejich hodnota odpovídala dvoudenáru, třebaže váha byla nižší. Na averzu byla vždy zobrazena hlava císaře či císařovny, revers jednotnou podobu neměl. V letech 222 – 238 nebyly antoniniány přechodně raženy, avšak již za císaře Philippa Araba (244 – 249) se z nich stalo hlavní platidlo říše. Během měnové reformy za Diocletiana (284 – 305) byly antoninány staženy z oběhu a roku 293 nahrazeny follis.

Římské impérium - Antoninian – Gordian III.

Marcus Antonius Gordianus, známý jako Gordianus III. *20.ledna 225 nebo 226 Řím – † únor či březen 244Mezopotámie, byl římský císař panující v letech 238–244, většinou pod poručnictvím jiných. Za vlády Pupiena a Balbina měl formálně titul caesara, tedy mladšího spoluvládce obou císařů.

Gordianus III. byl vnukem Gordiana I., krátkodobého vzdorocísaře za Maximina Thráka, jehož revolta byla počátkem roku 238 potlačena numidskými jednotkami. Matkou císaře byla dcera Gordiana I. Maecia Faustina, otcem pravděpodobně Iunius Balbus.

Teprve třináctiletý mladík byl prohlášen za caesara za dramatických událostí v březnu 238, kdy se římský senát usnesl pokračovat v odboji proti Maximinu Thrákovi, zahájeném Gordianem I. K volbě přiměl čerstvě jmenované císaře Pupiena a Balbina římský lid, který si přál mít v čele státu někoho z gordianovského rodu. Zhruba po třech měsících, v létě roku 238, dosáhl Gordianus III. i samovlády, neboť příslušníci pretoriánské gardy Pupiena a Balbina zavraždili.

V prodeji je jeden poslední kus.